Štěstí nebo smrt?

7. června 2012 v 10:24 | Ťuťu |  Vymyšlené příběhy od Ťuťu
V tom nejkrásnějším parku v Londýně seděl na zemi pod nejkrásnějším stromem, jaký jsem kdy viděla. Kapky deště se snášely spolu s jeho slzami k zemi a on čekal, čekal co se stane. Před rokem Celý život se mi rozpadl a to jen kvůli pitomému klukovi a pitomé kamarádce. Nemohla jsem uvěřit, že osoba, které jsem tak moc důvěřovala a svěřila se jí o všech mých nevydařených láskách, sedí na klíně mému, v tomto okamžiku už bývalému, příteli. Něco jí šeptal a ona se smála, koukal na ni jako na svatý obrázek. Není to poprvé, co mě můj přítel podvedl a zlomil mi srdce. Nikdy jsem však neměla chuť utíkat a zabít se. Pokaždé jsem jen toužila, aby zemřel on. Teď, ale láska mého života líbá mou nejlepší kamarádku, která o všech mých bolavých rozchodech ví. Stoupla jsem si těsně před ně a se slzama v očích čekala co se bude dít. Stála jsem tam už pět minut a oni se od sebe neodtrhli, polil mě neuvěřitelný vztek, z oka už mi nevytekla ani jediná slza, měla jsem chuť vraždit, když v tom se najednou prudce odtrhli, Domenico i Isabellou na klíně na mě koukal, na tváři se mu rozlil úsměv. Čekal až s pláčem uteču pryč, já už však necítila bolest, v moment, kdy jsem uviděla jak beznadějné to s ním je měla jsem jen vztek. Jsem přeborník ve skrývání citů. Přisedla jsem si k nim a zářivě se usmála. ,,Tak co jak se máte? Doufám, že Vás neruším, to by mě opravdu mrzelo.'' řekla jsem to sarkastickým tónem, ale upřímně jsem opravdu nečekala, že by to Domenica mohlo vyvést z míry. ,,J-J-Já….'' vykoktal ze sebe Domenico, jenomže já už jsem toho měla dost a přestalo mě bavit skrývat svoje pocity. ,,Neobtěžuj se. A Isabell….'' nenáviděla, když ji někdo takhle oslovoval a tak jsem na to jméno dala větší důraz a užívala si jak jí rudnou tváře ,,ty se nauč spát s otevřenýma očima.'' zářivě jsem se na ně usmála a odešla jsem, ale nešla jsem rychle, nechtěla jsem, äby měli pocit vítězství. Naposledy jsem se otočila a viděla jak na mě Isabella nenávistně kouká a Domenicovi tečou slzy po tvářích. Nečekala jsem moc dlouho a Domenico ze sebe Isobell shodil a běžel za mnou. Byla jsem od něj hodně daleko a proto jsem měla dost času nějak se bránit. Proti mně šel kluk snad s nejkrásnějšíma očima, jaké mohli být. Měl s sebou partu kluků, bylo jich myslím dohromady pět. Na nic jsem nečekala popadla ho za ruku a překotně ze sebe vychrlila ,, Musíš mi pomoct, honí mě můj bývalý a já už s ním nechci nic mít, prosím nevykašli se na mě si má poslední neděje.'' nechápavě na mě zíral, ale potom se lehce usmál a stiskl mi ruku. ,,Neboj, tak krásnou holku jako jsi ty bych na holičkách nenechal. Ale mám jednu podmínku.'' horlivě jsem kývala hlavou a čekala co mi řekne. Měla jsem obrovské štěstí, že jsem narazila zrovna na takhle hodné kluky. Nestihl však nic říct, protože právě přiběhl Domenico. ,,Prosím, Kim nech si to ode mě vysvětlit, nezlob se na mě. Byla to chyba já tě miluju. Miluju tě! Slyšíš!'' ,,Pozdě!'' řekla jsem to klidně ani se mi nechvěl hlas. ,,Přišlo mi, že si si vybral mezi mnou a Isabell. A já jsem to nebyla. Takže když dovolíš mám už něco domluveného.'' usmála jsem se na něj a chtěla odejít i s krásným neznámým a jeho partou jenmže Domenico mě zastavil. ,,Takže si mě vyměla za tohohle šaška?!'' řekl to dost nechápavě, ale já nasadila milující výraz, kterým jsem se na Domenica kupodivu nikdy nepodívala a otočila se na toho cizince, ten nasadil stejný výraz a já jen prohodila: ,,Jo přesně tenhle šašek je můj nový přítel. Chtěla jsem ti to říct už dávno, ale no víš bála jsem se jak bys reagoval, tak jsem to držela v tajnosti.'' sladce jsem se usmála a v tu chvíli jsem měla opravdu štěstí, že mám černý pásek a ovládám všechna bojová umění, na která si jen vzpomenete. Domenico se vrhl na cizince a chtěl se s ním servat. Můj krásný zachránce vypadal, že by mě i dokonce bránit chtěl, ale popravdě mohla jsem mu to udělat? Jeho přátele nevypadali zrovna šťastní, že jsem jim skazila, pro ně asi hezké odpoledne. Stoupla jsem si před cizince a bránila ho vlastním tělem. Domenico se napřáhl a chtěl mého zachránce přetáhnout po hlavě, kdyby tu ránu opravdu schytal bojím se, že bych o chvíli později seděli vedle něj v nemocnici a omlouvala se. Rychle jsem si před něj stoupla, to ale Domenica vyvedlo z míry, chtěl svou pěst zastavit to už však na rozdíl ode mne nestihl. Chytla sem ho za ruku a s veškerým vztekem, který ve mně byl a hlodal hluboko v srdci, jsem mu dala co největší ránu pěstí a přehodila ho přes sebe. Přistál v potůčku, který tím parkem protékal. ,,Ty si teda Kim, jo?'' zeptal se mě krásný neznámý ,,Jo, jsem. Ani nevíš jak jsem ti vděčná. Děkuju opravdu si mě zachránil.'' usmála jsem se, ale to všichni jeho kamarádi vybuchli smíchy i cizinec se neubránil smíchu. ,,Co je tady k smíchu?'' zeptala jsem se nechápavě ,,No řekla si, že tě tahle bábovka zachránila, ale vlastně si zachránila ty jeho.'' řekl to kluk, kterého jsem si zapamatovala pod přezdívkou květák. Všichni byli moc milí a tak jsme tam ještě dlouho stáli a povídali si. ,,Jak se vlastně jmenuješ?'' zeptala jsem se najednou ,,Já jsem Niall, tady květák se jmenuje Harry, tohle to je Louis, citlivka Liam a protiva Zayn.'' ani mě nepřekvapilo, že pro květáka Harryho má stejnou přezdívku jako já. ,,Víš jsem ti dlužná, kdyby si něco potřeboval tak mi zavolej.'' podala jsem mu svoje telefoní číslo. Všechno to na mě nějak spadlo a já se rozbrečela. ,,No ták. Nebreč, takovej slizoun, jako byl ten blbec ti za to přece nestál, ne?'' Niall měl tak krásnej úsměv a já si uvědomila, že jestli tu budu stát ještě chvíli, zamiluju se do něj a to by byla další chyba. ,,To co jsem řekla platí. To číslo si vem. Kdyby něco zavolej. Budu ráda dělat, že jsem tvá holka.'' jak jsem to dořekla hned jsem zčervenala, nevěděla jsem co vypouští z pusy. Naposledy jsem se kokla do těch jeho krásných očí a rozběhla jsem se pryč. Běžela jsem asi deset kilometrů, než jsem uviděla ten nejvyšší most, jaký byl v okolí. Běžela jsem k němu a uvědomila si, že jsem teď ztratila poslední osoby, kterým jsem fakt věřila. Ten most pro mě měl velký význam, proto jsem přelezla zabradlí a byla připravena skoncovat svůj život, právě tady na tom mostě. Pod ním vedla silnice, na které se před rokem v autě zabili moji rodiče i s mým bráchou, kterého jsem milovala ( jako bráchu ). Byla jsem rozhodnutá, že skočím, tahle silnice mi zničila život, když mě od ní Isobella dostala pryč, pomohla mi z těškých časů, kdy jsem jenom seděla na zábradlí, koukala dolů, brečela a sbírala síly ke skouku. Nikdy jsem na to neměla sílu až dnes. Opatrně jsem si stoupla, když se za mnou ozval hlas. ,,To si opravdu kvůli takovému pitomci chceš vzít život? Není ti ani dvacet a chceš zemřít?'' ,,Ne, mám víc důvodů.'' už jsem se přibližovala na kraj, neohlědla jsem se, kdo mě chce zachránit, stála jsem a tupě zírala dolů na tu hroznou silnici, která mou duši roztříštila na malé kousíčky, které už nikdo neslepí. ,,Pomůžu Ti.'' věděla jsem, kdo to je a nechtěla jsem tam dál stát. v tu chvíli mě napadlo jen, že když slezu bude si myslet, že jsem sbabělec. ,,Už je pozdě, mě nepomůže nikdo.'' pustila jsem se sloupu, o který jsem se opírala a skočila dolů………….. Já si nejsem úplně jistá, jestli někdo na tenhle blog chodí a stejně tak nevím, jestli se vám tu něco líbí. Nejsou tu samozřejmě veškeré informace, kde teď kluci jsou, co dělají, jak se mají, atd. Já jsem se rozhodla, že sem začnu dávat 1D-ff na pokračování, protože jsem napsala jednu jednodílnou a začalo mě to děsně bavit, tak až si to někdo přečte, prosím zanechejte tam nějaký komentář. Musí být upřímný!!!!!! :D Děkuju!!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Týnka Týnka | 7. června 2012 v 14:56 | Reagovat

jůů taky moc pekny :) super blog

2 David David | 7. června 2012 v 14:58 | Reagovat

ty vole co všichni máte s temahle debilama? nepochopim ste ujety holky?

3 onedirection-niallhoran onedirection-niallhoran | 12. června 2012 v 12:55 | Reagovat

tak to potom nechápu proč lezeš na blog o One Direction¨, když to jsou podle tebe debilové. Ocenila bych kdÿby si sem už nepsal. Děkuju a s láskou fanynka debilů :*

4 Eny Eny | 23. května 2013 v 9:22 | Reagovat

Boží určitě piš dál :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama