Sama??

2. prosince 2012 v 12:28 | Ťu´tu |  Vymyšlené příběhy od Ťuťu
Seděla jsem pod oknem a čekala na onu osudnou zprávu, která měla přijít každou chvíli. Z povzdálí jsem sledovala svůj mobil lenivě položený na nočním stolku v nemocničním pokoji a čekala až zazvoní, až se rozezní onem hlas zprávy, která ukončí můj život. Ukončí ho nebo určí jestli budu žít navždy po boku svého milého? Těžko říct.
Dál jsem sledovala tmavou obratovku a čekala na malý náznak, který ukončí mé trápení, můj pocit samoty. Dočkala jsem se? Z přemýšlení mě vytrhl ostrý zvuk telefonu drnčejícího o drsný povrch tmavě hnědého mramoru a umlčeného o něžný růžový ubrus, který ho pokrýval s cílem vzniku alespoň částečného útulna.
,,Jsi to Angie?'' vydechla jsem úlevou, když jsem slyšela onen známý hlas.
,,Panebože, Nialle?'' nemohla jsem tomu uvěřit oni ho nezabili?
Abych Vám vysvětlila, co se stalo. Měla jsem autonehodu, když jsem se snažila co nejrychleji dostat za svým milovným Niallem, protože jsem se zapletla s nesprávnými lidmi a ti hrozili, že jestli jim ihned nedonesu to co chtějí, Niall skončí hodně špatně. Zemře v největších bolestech, které umí vyvolat.
Jenže já tu dávku drog, kterou po mě chtěli nestihla dovést včas jelikož jsem nabourala a už dva dny sedím v nemocnici s mnohočetnými zlomeninami a čekám na svůj ortel.
V telefonu se ozvalo bolestné zaskučení.
,,Naille, Nialle, co se stalo?! Neublížili ti?'' dál už se neozvalo nic kromě slabého ,,Navždy tě budu milovat, Angie!'' potom už jsem Niallův hlas neslyšela. ,,Trochu bolesti jsem ho ušetřil, ale tu kterou nepocítil on poznáš ty. Jak si slyšela bude Tě nvždy milovat, jak romantické. Alespoň, že ti to brouček řekl. Byla ho škoda, ale bohužel si vybral neschopnou přítelkyni. Doufám, že jste se patřičně rozloučili.''
,,Ty hnusný prase nesnáším tě!'' křičela jsem přes celou nemocnici, že i sestřičky mě přišly zkotrolovat.
,,Promiň, ale na tohle už nemám čas. Jak jsem řekl, byla ho škoda. Sbohem.'' položil telefon. Ten hnusnej parchant ho zabil. Svezla jsem se po zdi na zem a spustila nezastavitelný pláč. Sužovala mě neskutečná bolest v žebrech, které byly zlomené a v dalších několika částech těla. Žádná bolest však nepřevyšovala nad bolest v hrudi. Nad bolestí způsobenou strátou mé pravé lásky. Myslíte, že přeháním? Zažil někdo z Vás opravdový pocit práznoty, zlomeného srdce a hlavně samoty, která z téhle ztráty přímo sálá, sužuje Vás, ničí a rozežírá Vás za živa? Myslím, že ne. ¨
Rozrazila jsem všechny sestřičky, které se okolo mne shromáždily a rozběhla se vztříc dokořán otevřenému oknu. Krásný pocit vznášet e jako pták. Letět vztříc světu, který Vás zanese za vaší celoživotní láskou a zároveň do říže, ve které už nic nepocítíte, nic kromě lásky.



Prosím zanechte komentář a nezapomeňte poslat Váš vlastní příběh nejlépe na téma samota, ale téma může být i jiné, na email- onedirectionniall@seznam.cz¨
Děkuji a doufám, že se příběh líbil. Komentář samozřejmě neurazí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 czechlovesonedirection czechlovesonedirection | 3. prosince 2012 v 13:36 | Reagovat

Moc hezké :D :D :D

2 Ťutík Ťutík | 30. prosince 2012 v 20:11 | Reagovat

Díííky :D

3 Xoxo Xoxo | 30. září 2013 v 20:35 | Reagovat

Ty vole, proč tak depresivně? Jinak moc pěkný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama